Samoříditelná auta: Kde leží budoucnost autonomie vozidel?

Autonomní, neboli samoříditelný automobil, je vozidlo schopné detekovat své okolí a fungovat bez zásahu člověka. Cestující s ním nemusí převzít kontrolu nad řízením a vlastně v něm nemusí být vůbec. Autonomní vůz by měl být schopen provádět všechny stejné manévry jako klasické vozidlo a dělat totéž, co zkušený řidič.

Americká společnost Society of Automotive Engineers (dále jen SAE) je organizace, která sdružuje specialisty na automobilové, letecké a průmyslové stroje. SAE zavedla mnoho různých standardů pro použití vozidel, včetně metody měření výkonu motoru v koňských silách nebo standardizace typů motorových olejů. A v současné době definuje 6 úrovní automatizace řízení a přesněji je vybavena technologií Advanced Driver Assistance Systems (dále jen ADAS) – od úrovně 0 (plně manuální) po úroveň 5 (zcela autonomní). Tato stupnice definuje stupeň nezávislosti vozu na řidiči z hlediska provozu.

• Na úrovni 0 nemá auto žádnou automatickou kontrolu a veškerou činnost řízení vykonává řidič fyzicky.
• Na úrovni 1 je ADAS schopen asistovat řidiči při řízení. 
• V úrovni 2 dohlíží ADAS na situace na silnici a předvídání. Automobil tak může automaticky vyhodnocovat situace, nicméně zrychlování a brzdění je stále na řidiči.
• Na úrovni 3 se spouští ADS (Advanced Steering System – Pokročilý systém řízení). Řízení je  automatické, ale řidič musí být schopen kdykoli znovu získat kontrolu.
• Úroveň 4 je úroveň, kdy ADS nezávisle provádí všechny fáze řízení v podmínkách, kdy není vyžadována lidská pozornost. Výjimku může představovat situace se zhoršenými podmínkami, jako je počasí, či špatný stav silnice.
• Úroveň 5 zahrnuje plnou automatizaci, díky níž je ADS vozidla schopen vykonávat všechny úkoly za všech podmínek a nevyžaduje žádnou asistenci od řidiče.

Autonomní vozidla mohou nabídnout oproti manuálním vozidlům řadu výhod. Jedna z nich je potenciál vyšší bezpečnosti silničního provozu – automatizace vozidel může snížit počet obětí. Méně nehod znamená lepší dopravní situace, což je další potenciální výhoda tohoto typu vozidel. Za zmínku stojí ještě jedna věc – k řízení autonomního vozu nebudete v určitých případech potřebovat řidičský průkaz, což usnadní lidem, kteří jsou často kvůli věku nebo handicapu vyřazeni z provozu. V budoucnu se vyhlíží zejména umožnění pracovat nebo spát za jízdy, zatímco bude auto řídit za vás. To je však zatím hudba budoucnosti.

Zatímco samoříditelná auta teprve vyhlížíme, plně autonomní vozidla, která cestují vzduchem nebo pod vodou jsou již široce používána. Řeč je o bezpilotních vzdušných dopravních prostředcích UAV (Unmanned Aerial Vehicle) – populárních dronech a bezpilotních podvodních vozidlech UUV (Unmanned underwater vehicle) – plavidlech využívaných především z paluby větší lodi. Oba typy vozidel se hodně využívají zejména v armádě.

UAV nevyžaduje přítomnost posádky ani cestujících na palubě a je dálkově řízen nebo provádí zcela autonomní let. UUV je na druhé straně považováno za novou budoucnost vojenských operací. Technologii v posledních letech vyvíjejí nejen výzkumné lodě, ale právě i vojenské. V tomto ohledu je však stále velký prostor pro zlepšení.