Daňové výhody
Novela zákona o daních z příjmů
Rádi bychom vás informovali o nejvýznamnějších změnách, které mají v souvislosti s novelou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění p.p. (jako zákon č. 346/2010 Sb.) dopad na daňové výhody.
Částečné odkupy ze životního pojištění
Základ daně (pro výpočet srážkové daně) u částečných odkupů se bude snižovat pouze o poplatníkem zaplacené pojistné ke dni výplaty, nikoliv jako nyní o pojistné zaplacené jak poplatníkem (zaměstnancem), tak i zaměstnavatelem. Tento postup se uplatní u všech částečných odkupů provedených od 1. ledna 2011, bez ohledu na datum sjednání pojistné smlouvy.
Životní pojištění
I po 1. lednu 2011 jsou v platnosti zákonná ustanovení o daňových
výhodách pro:
> fyzické osoby, které uzavřou či v minulosti uzavřely své soukromé
životní pojištění
> zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům na jejich pojištění přispějí
Podmínky uplatnění daňových výhod:
> pojistník musí být shodný s pojištěným
Na pojistných smlouvách, kde lze sjednat pojištění až pro dva
pojištěné dospělé, musí být pojistník shodný s 1. pojištěným.
> tzv. podmínka 60+60 -
Pojistná doba musí být minimálně 5 let (60 měsíců) a současně
minimálně do 60 let věku pojištěného.
> pojistná doba a minimální pojistná částkaSmlouva je uzavřena na pojistnou dobu 5–15 let, minimální
pojistná částka je 40.000 Kč.
Pokud je smlouva uzavřena na pojistnou dobu 16 a více let je
minimální pojistná částka 70.000 Kč.
Upozornění:
Minimální pojistné částky se neuplatňují u investičního životního
pojištění.
Penzijní připojištění
Rovněž penzijní připojištění přináší i nadále daňové zvýhodnění. I po změně zákona o daních z příjmů jsou v platnosti zákonná ustanovení o daňových výhodách, která se vztahují na všechny smlouvy bez ohledu na datum jejich uzavření a věk pro nárok na starobní penzi z penzijního připojištění.
Daňové výhody pro fyzické osoby
Životní pojištění
Každý, kdo zaplatí pojistné na soukromé životní pojištění v daném zdaňovacím období a jeho smlouva splňuje podmínky pro uplatnění daňových výhod, má možnost si zaplacené pojistné odečíst od základu daně (maximálně však 12.000 Kč ročně). Úspora na dani z příjmů může za rok činit až 1.800 Kč.
Penzijní připojištění
Každý účastník má možnost snížit svůj základ daně o jím zaplacené a současně sjednané příspěvky na penzijní připojištění, a to o částku převyšující 6.000 Kč ročně, maximálně však 12.000 Kč za zdaňovací období. Úspora na dani z příjmů může za rok činit až 1.800 Kč.
Daňové výhody pro zaměstnance, kterým přispívá zaměstnavatel
Životní pojištění a penzijní připojištění
Pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho soukromé životní pojištění a příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnance jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob (tj. od zdanění na straně zaměstnance) do celkové výše 24.000 Kč ročně společně za životní pojištění a penzijní připojištění. Přitom nezáleží na tom, v jakém poměru na příslušný produkt zaměstnavatel přispívá. Tuto výhodu může zaměstnanec využívat u všech zaměstnavatelů, které má, čímž se daňová výhoda zvyšuje. Příspěvky zaměstnavatele vyšší než 24.000 Kč ročně na jednoho zaměstnance mohou být také daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele. Nebudou však již osvobozeny od daně z příjmů u zaměstnance, a budou tak podléhat platbě sociálního i zdravotního pojištění, a to jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance (viz níže).
Daňové výhody pro zaměstnavatele
Životní pojištění
Pojistné, které zaměstnavatel zaplatí na soukromé životní pojištění zaměstnance ve zdaňovacím období nebo jeho část, je daňově uznatelným nákladem, a to od 1. ledna 2009 bez jakéhokoliv limitu stanoveného (např. jako v minulosti) za zdaňovací období. Jako daňově uznatelný náklad může zaměstnavatel hradit i jiná pojištění zaměstnanců, např. riziková (hrazené pojistné musí mít ve smyslu zákonné úpravy u zaměstnavatele charakter nákladu vynaloženého „na sociální podmínky zaměstnanců“). Podmínkou daňové uznatelnosti pojistného v nákladech zaměstnavatele je pouze existence nároku zaměstnanců vyplývající z jeho uvedení ve vnitřním předpisu zaměstnavatele nebo v kolektivní smlouvě (všeobecně), anebo v pracovní nebo jiné smlouvě (pro konkrétní zaměstnance).
Příklady úspor

Penzijní připojištění
Pro zaměstnavatele je od 1. ledna 2009 příspěvek na penzijní
připojištění zaměstnance uznán jako daňový náklad bez jakéhokoliv limitu (analogicky jako u soukromého životního pojištění). Také u příspěvku na penzijní připojištění je podmínkou daňové uznatelnosti v nákladech zaměstnavatele formalizace tohoto nároku zaměstnanců v pracovním předpisu zaměstnavatele, kolektivní smlouvě, pracovní
nebo jiné smlouvě.
Sociální zdravotní pojištění
Příspěvky od zaměstnavatele na soukromé životní pojištění a penzijní připojištění jeho zaměstnanců (nejsou-li vázány na výkon práce) jsou osvobozeny od placení pojistného na sociální a zdravotní pojištění, jak na straně zaměstnance, tak i zaměstnavatele, a to do maximální výše, v níž je pojistné na soukromé životní pojištění, resp. příspěvek na penzijní připojištění, osvobozeno od daně z příjmů zaměstnance (tj. 24.000 Kč ročně).
Odečtení ze základu daně
U zaměstnance je podmíněno tím, že předloží každoročně nejpozději
do 15. února následujícího po uplynutí zdaňovacího období svému
zaměstnavateli (plátci daně) smlouvu o soukromém životním pojištění
a potvrzení pojišťovny o pojistném jím zaplaceném na soukromé
životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období. Nárok na daňový
odpočet u penzijního připojištění se prokazuje stejným způsobem.
Fyzické osoby, které jsou povinné podat daňové přiznání (OSVČ
a další), prokazují nárok stejným způsobem, ale uplatňují jej v rámci
svého daňového přiznání. Nárok na uplatnění nezdanitelných částek
ze základu daně u penzijního připojištění se uplatňuje stejným
způsobem.
Zánik nároku na daňové výhody
Při nedodržení zákonem stanovených podmínek pro soukromé životní pojištění zaniká nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně (tj. vlastního pojistného hrazeného a uplatněného poplatníkem, netýká se zaměstnanců v souvislosti s pojistným placeným pouze zaměstnavatelem za zaměstnance). Poplatník je v takovém případě povinen sám podat daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, a uvést v něm jako příjem částky, o které mu byl za dobu trvání pojištění z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. Obdobná situace nastává i v penzijním připojištění, kdy účastník v případě předčasného ukončení smlouvy výplatou odbytného je povinen dodanit všechny dosud využívané částky pro odpočet daně. Zdanění se řídí platnými právními předpisy, zejména zákonem o daních z příjmů.


