Nastal čas důrazně pokročit v přechodu na obnovitelné zdroje energie

Člen představenstva Allianz SE Günther Thallinger nedávno hovořil se známým americkým ekologem a spisovatelem Billem McKibbenem o potřebě podniknout smysluplné kroky, aby se planeta stala bezpečnější a udržitelnější. Sdíleli pocit naléhavosti, pokud jde o rychlost, s jakou musí proběhnout přechod na obnovitelné zdroje energie, aby se zabránilo nevratným změnám klimatu.

S pokračujícím nevyprovokovaným útokem na Ukrajinu – navzdory humanitární katastrofě a prosbě světa o jeho ukončení – je závislost globální ekonomiky na fosilních palivech ještě více problematická.

McKibben, vůdce klimatické kampaně 350.org a autor knihy Konec přírody (1989), řekl: "Svět dostal jasný argument pro přechod na obnovitelné zdroje energie. Ačkoli byla fosilní paliva označena za zdroj klimatické krize již před desítkami let, lidstvo přechází na nízkouhlíkovou společnost až úzkostlivě pomalu."

V roce 2019, před změnami spotřeby způsobenými pandemií COVID-19, se fosilní paliva stále podílela na světové spotřebě primární energie 84 %. Nyní však energetická závislost zvyšuje tlak a geopolitická situace by mohla vyvolat potřebu urychlit zavádění čisté energie a prozkoumat nové, alternativní zdroje fosilních paliv.

"Vědci a inženýři odvedli svou práci – za posledních deset let snížili cenu obnovitelné energie o 90 %," řekl McKibben. Výzva nyní není ani tak technická, jako spíše politická. "Otázkou je, jak tento přechod prosadit," dodal.

McKibben prohlásil, že změna investičních vzorců je rozhodující pákou k dosažení bezuhlíkové budoucnosti. Přestože uznal, že Allianz učinila významné kroky k odklonu od investic do fosilních paliv, položil Thallingerovi otázku, proč pojišťovací průmysl nadále upisuje nové projekty pro průmysl fosilních paliv, když změna klimatu představuje pro planetu doslova existenční problém.

"Způsob odklonu od fosilních paliv je rozhodující," odpověděl Thallinger. "Přední pojistitelé přijali závazky týkající se dosažení maximální globálního oteplení o 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou pro svá investiční portfolia, včetně krátkodobých závazků ke změně svých portfolií. V současné době má většina pojistitelů své stanovisko k fosilním palivům a každý projekt v oblasti fosilních paliv prověřuje podle kritérií udržitelnosti. Očekávám, že brzy budou lídři - například členové net-zero aliance – vyžadovat od společností (i od těch z ropného a plynárenského sektoru) transformační cesty v souladu s dohodou o maximálním oteplení o 1,5 stupně."

Günther Thallinger je předsedou Net-Zero Asset Owner Alliance (AOA), kterou svolala OSN a která sdružuje 71 vlastníků spravujících aktiva v hodnotě více než 10 bilionů dolarů. Její členové se zavázali, že do roku 2050 převedou svá portfolia na čistě nulové emise skleníkových plynů (GHG). Uznal, že finanční instituce hrají v rychlé dekarbonizaci klíčovou roli, a zdůraznil složitost systematického přechodu od fosilních paliv, zejména pokud jde o sociální otázky.

"Spravedlivý přechod" na nízkouhlíkové hospodářství zahrnuje minimalizaci problémů pro zaměstnance a komunity, zejména v rozvojových regionech, kde ropa a zemní plyn budou ještě nějakou dobu základními prvky energetického mixu. Proto je pro zajištění spravedlivého procesu transformace zásadní zapojení fosilního průmyslu.

"Pokud dojde k narušení dodávek energie těm, kteří ji potřebují a spotřebovávají," řekl Thallinger, "lidé budou reagovat. Mnozí se obávají, že jednotliví přispěvatelé do složité světové energetické sítě začnou odcházet."

AOA dala najevo, že její členové jsou ochotni čelit krátkodobým dopadům na portfolia tím, že budou investovat dlouhodobě. Thallinger však tvrdí, že společnosti nemohou dosáhnout přechodu na nízkouhlíkovou budoucnost samy. Zásadní je také to, aby vlády stanovily jasnou strategii, která by pomohla transformaci řídit.

Thallinger uvedl, že finanční instituce by mohly poskytnout finance potřebné k přechodu společně se státními fondy. "Neexistuje žádná překážka, která by bránila realizaci. Prostředky jsou otestovány, vše je připraveno. Co je ale skutečně nutné, je pochopit, jak bude vypadat energetické zajištění celé země za deset nebo dvacet let pro celé země. Pro vyspělé regiony, jako je EU, je to celkem jasné. Zde jde o způsoby, jak se tam dostaneme, o krátkodobou a střednědobou legislativu potřebnou k dosažení těchto vizí pro roky 2030 a 2040."

Ekonomové již dlouho tvrdí, že dobře navržená daň z uhlíku je ekonomicky nejefektivnějším způsobem snižování emisí CO². McKibben se domnívá, že ve Spojených státech se uhlíkové daně pravděpodobně nedočkáme kvůli politickým překážkám. Vzhledem k rostoucí nutnosti jednat je však důležitější, aby za budováním obnovitelných zdrojů energie stála silná vládní opatření.

AOA vyzvala vlády, aby ukončily dotace, které podporují fosilní paliva, narušují energetické trhy a přispívají ke klimatické krizi. Organizace podporuje programy na zajištění tržní ceny uhlíku, protože se domnívá, že přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích energie je ztížen – ne-li znemožněn – tím, že fosilní společnosti nemusí čelit nákladům spojeným s tím, že se nezmění.

Plně souhlasím s názorem, že ekonomika založená na obnovitelných zdrojích energie je nákladově efektivnější, a tudíž z hlediska konkurenceschopnosti lepší. Otázkou je, jak nastartovat urychlení potřebné pro tuto transformaci.

Na stránkách Mezinárodní energetická agentura (IEA) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhadly, že 52 vyspělých a rozvíjejících se ekonomik, které představují přibližně 90 % celosvětových dodávek fosilních paliv, poskytlo v letech 2017 až 2019 dotace v průměrné výši 555 miliard USD ročně. Otázkou je, zda by za současné politické reality bylo možné tyto dotace přesměrovat do odvětví obnovitelných zdrojů energie.

McKibben řekl, že politici jsou šťastnější, když "dávají peníze na věci, než když je z nich berou". Vysvětlil, že v době, kdy v americkém Kongresu skomírá klimatický zákon prezidenta Bidena Build Back Better, se jako náhradní řešení nabízí vyčlenění 500 miliard dolarů ve formě daňových úlev na čistou energii.

"V podstatě je to dotace za to, že děláte správnou věc. V americkém Senátu je to v rámci jednoho hlasování. Byla by to obrovská, obrovská změna. A lidé nesmírně tvrdě pracují, aby se to uskutečnilo. Klíčem je zjistit, co je politicky dosažitelné za všech okolností. Nacházíme se ve chvíli, kdy je politická realita více než obvykle na vážkách."

„Nejnadějnějším znamením, pokud jde o naši schopnost zmírnit změnu klimatu, je rychlost, s jakou klesá cena obnovitelných zdrojů energie,“ řekl McKibben, "protože je zřejmé, že to začíná měnit naše představy o tom, co je možné." V nedávné studii Oxfordské univerzity analytici zjistili, že každé zdvojnásobení kapacity výroby sluneční a větrné energie snižuje cenu výroby této energie o dalších 30 %, což znamená zhruba 10% pokles každý rok.

Thallinger takový vývoj vítá, ale tvrdí, že je zapotřebí, aby jej řídily vlády. Ty by měly vytvořit rovné podmínky, na jejichž základě si budou jednotliví správci aktiv nebo pojišťovny konkurovat.

"Máte problém s tím, že jste první na trhu," odpověděl McKibben. "V dokonalém světě by plně koordinovaná akce byla nejlepším možným výsledkem a všichni bychom se rychle a hladce přesunuli tam, kam chceme. Ale podle mého pozorování se tak děje jen zřídka. Je zapotřebí ochoty vést."

“Vědecké poznatky jasně ukazují, že máme smůlu, pokud v tomto desetiletí neprovedeme dramatickou transformaci.”

- Bill McKibben

Chápe, že žádný politik ani generální ředitel nechce zajít tak daleko, aby ztratil svou pozici, ale zdůraznil, že je zoufale nutné jednat. "Vědecké poznatky jasně ukazují, že máme smůlu, pokud v tomto desetiletí neprovedeme dramatickou transformaci."

Günther Thallinger shrnul, že právě tuto úlohu AOA plní. Členové se zavázali k přechodu svých portfolií na čistě nulové emise a předložili jasný rámec, který má ambiciózní dlouhodobé závazky proměnit v průběžné cíle pro roky 2025 a 2030, aby snížili své emise oproti roku 2020 alespoň o polovinu. Cílem AOA je také vytvořit efektivní vztah mezi soukromým sektorem a vládami. Spolupráce může a měla by zahrnovat smysluplný dialog se zákonodárci zaměřený na rychlé provádění klimatické politiky. Stejný přístup AOA se nyní opakuje v pojišťovnictví a u dalších poskytovatelů finančních služeb.

Během rozhovoru sdíleli McKibben a Thallinger pocit naléhavosti, pokud jde o rychlost transformace. Z nedávné zprávy IPCC vyplývá, že rok 2030 je rozhodujícím mezníkem pro smysluplné kroky, které zabrání ničivé tragédii v podobě nevratných změn klimatu.

„Pokud nám bude trvat až do roku 2050, než změnu klimatu vyřešíme, bude to rozbitý svět," řekl McKibben. "Nejdůležitějším faktorem je rychlost, s jakou je třeba pracovat, a zde vidíme, že by mohly být možné věci, o kterých si dosud nikdo nemyslel, že možné jsou."