Dálniční známky a mýto v Evropě – kolik stojí, kde koupit a jak zaplatit?

Cesta do zahraničí vlastním vozidlem je dnes snazší a rychlejší než kdy dříve. Pohodlné zvládnutí velkých vzdáleností se ale neobjede bez využití dálnic, které jsou v řadě evropských zemí zpoplatněny. 
Různé státy přistupují k platbě za jízdu po dálnici odlišnými způsoby, které se s postupující digitalizací rychle mění. V jedné zemi tak musíte vylepit za čelní sklo klasickou dálniční známku, v jiné zaplatíte online za elektronickou vinětu a v další vám naúčtují pouze ujetou vzdálenost po vysokorychlostní komunikaci. Stále pak existují země bez dálničního poplatku. Na cesty vás vybavíme veškerými potřebnými informacemi o cenách dálničních známek i mýta v Evropě.
V Belgii se poplatky za užívání dálnic týkají pouze vozidel nad 3,5 tuny. Na běžné osobní auto tedy žádné dálniční známky nepotřebujete. U těžších vozidel je placení řešeno palubní jednotkou systému ViaPass a počítáno podle ujetých kilometrů různými tarify v závislosti na hmotnosti a emisní normě vozu. Osobní vozidla musí zaplatit jen za využití tunelu Liefkenshoek, a to jednorázově 7 euro.
Osobní vozidla do 3,5 tuny musí mít v Bulharsku známku nejen na dálnicích, ale také na většině státních silnic. Může mít platnost 1 týden (cena 13 lev), 1 měsíc (27 lev), čtvrt roku (48 lev) nebo rok (87 lev). Pokud zemí projíždíte nebo cestujete pouze o víkendu, zaplatíte jen 9 lev. Známky je možné zakoupit na hraničních přechodech, čerpacích stanicích i prodejnách označených nálepkou. Pořídit se dají i v elektronické podobě na webu www.bgtoll.bg nebo skrze aplikaci v chytrém telefonu. Na vybraných mostech přes Dunaj pak musíte zaplatit mýto v řádu jednotek eur.
Nalepovací dálniční známky v České republice skončily, nyní platí známky elektronické. Pro osobní vozidlo do 3,5 tuny stojí standardně známka na 10 dní 310 Kč, na 30 dní 440 Kč a na celý rok 1500 Kč. Pro vozidla na zemní plyn nebo biometan platí takzvaná „eko cena,“ tedy poloviční. Vozidla s emisemi do 50 g CO2 na kilometr (typicky elektromobily a některé plug-in hybridy) nebo veteráni jsou od placení dálničního poplatku osvobozena. Známku můžete zaplatit skrze portál www.edalnice.cz, přes aplikaci eDalnice i na čerpacích stanicích.
Dálnice jsou v Chorvatsku zpoplatněny mýtem, které se platí na branách při výjezdu z vysokorychlostní komunikace dle ujeté vzdálenosti. Obecně zaplatíte lehce přes 160 Kč za každých sto kilometrů. Výši mýtného si můžete předem ověřit na webu www.hac.hr v interaktivní mapě nebo v aplikaci HAC ETC pro chytré telefony. V obou najdete také informace o aktuální sjízdnosti dálnic nebo čerpacích stanicích, odpočívadlech (včetně vybavení toaletami, občerstvením dětskými hřišti, bankomaty) nebo nabíjecích stanicích pro elektromobily.
Osobní vozidla s hmotností do 3,5 tuny v Estonsku neplatí mýto a nepotřebují dálniční známku.
Ve Finsku se za použití dálnic neplatí mýto a nejsou zapotřebí ani známky.
Dálnice jsou ve Francii zpoplatněny mýtem, které se stejně jako v případě některých tunelů a mostů platí na mýtných branách. Za běžné osobní vozidlo do 3,5 tuny a dvou metrů výšky obecně zaplatíte okolo 250 Kč za sto ujetých kilometrů. Pro výpočet trasy včetně výše mýtného můžete využít web www.autoroutes.fr, kde také zjistíte aktuální dopravní situaci včetně rychlostních omezení, přibližné náklady na palivo, a který pomůže s důležitými informacemi o dálničních kříženích.
Mýtné se platí na vybraných úsecích dálnic a také v některých tunelech či na mostech. Pro osobní vozidla do 3,5 tuny se ceny pohybují v nízkých jednotkách eur. Důležité informace zjistíte na webu www.tii.ie
Dálnice v Itálii fungují se systémem mýtných bran, přičemž za sto kilometrů zaplatíte zhruba 250 Kč. Kromě vysokorychlostních komunikací se připravte také na extra placení ve vybraných tunelech v Alpách. Výpočet trasy s náklady na mýtné a aktuální dopravní situací můžete provést na www.autostrade.it
Silnice ani dálnice nejsou na Kypru zpoplatněny, jejich užívání máte zdarma.
S klasickým osobním vozem můžete v Litvě na dálnici bez známek nebo mýta, platit musíte pouze za nákladní a užitková vozidla nebo busy s osmi a více sedačkami kromě té řidičovy.
Dálniční známky jsou v Lotyšsku vyžadovány pro vozidla až o hmotnosti 3001–3500 kilogramů, což se většiny klasických osobních aut netýká. Denní stojí 6 euro, týdenní 14 euro, měsíční 28 euro a roční 300 euro. U vozidel nad 3,5 tuny se cena známek odvíjí od emisní normy. Známku si můžete pohodlně zakoupit elektronicky na www.lvvignette.eu nebo na čerpacích stanicích.
Na dálniční síti v Lucembursku, která měří necelé tři tisíce kilometrů, je nutné platit pouze za vozidla s hmotností přes 12 tun skrze systém Eurovignette.
Dálniční známku musí mít v Maďarsku i motocykly. Pro osobní vozy do 3,5 tuny a 7 míst stojí desetidenní viněta 5500 forintů, měsíční 8900 forintů a roční 49190 forintů. Ušetřit můžete zakoupením známky jen pro určité regiony. Pořídíte ji na čerpacích stanicích, hraničních přechodech a v kamenných prodejnách. Online prodej najdete na https://ematrica.nemzetiutdij.hu/en nebo virpay.hu
Silniční síť na Maltě můžete používat bez dálničních známek i mýta.
Rozsáhlá síť německých dálnic je zpoplatněna pouze pro vozidla s hmotností přes 7,5 tuny. Mýto je nutné platit pouze ve vybraných tunelech.
Osobní vozidla mohou využívat dálniční síť bez známek nebo mýta, platit musí až vozidla s hmotností nad 12 tun. Zpoplatněn je vjezd do vybraných tunelů.
Mýtný systém v Norsku funguje na bázi kamer, nemusíte se tedy zdržovat na branách. Pro návštěvníky ze zahraničí je nejlepší registrovat se do systému ePASS (www.epass24.com), brány vás poté jsou schopny snadno identifikovat a samy připočítávají mýto. Poté vám přijde do tří měsíců od opuštění Norska faktura, případně lze zaplatit přímo na webových stránkách. Pokud se s platbou zpozdíte, obdržíte upomínku nebo při delším prodlení pokuta.
Vybrané dálnice A1, A2 a A4 jsou u našeho severního souseda zpoplatněny formou mýtných bran. U nich můžete zaplatit hotově polskými zlotými nebo v eurech a samozřejmě také platební kartou. Informace o placených úsecích a ceně najdete na www.etoll.gov.pl.
Na dálnicích v Portugalsku se platí mýto za ujeté kilometry. Na většině cest v klasických mýtných branách, ale existují také úseky, na nichž je možné placení pouze elektronicky, zejména na severu na vysokorychlostních komunikacích A4, části A13, části A17, A23, A24, A25 a A28 i A29. Snadno je poznáte podle dopravní značky se symbolem vozidla, signálu a eura. Pokud na nich cestujete vozem se zahraniční registrační značkou, máte několik možností, jak platit. Vybrat můžete ze systémů EasyToll, TollCard, třídenní virtuální karty nebo speciální karty pro oblasti okolo letišť v Portu a Faru. Možný je také pronájem palubní jednotky pro automatické placení a rychlejší průjezd branami.
Dálniční známky pro Rakousko stojí pro osobní vozidlo na 10 dní 9,90 eur, na dva měsíce 29 eur a za roční vinětu zaplatíte 96,40 eur. Známky koupíte i na českých čerpacích stanicích, u ÚAMK a na dalších vybraných místech. Přímo v Rakousku jsou snadno k dostání na benzinkách, nejpohodlnější je ale nákup v předstihu přes shop.asfinag.at. Tamtéž můžete aktivovat i digitální úsekové mýto pro zpoplatněné úseky (A 13 Brenner, A10 Tauern, S 16 Arlberg, A11 Karawanken a A9 Pyhrn), které tak projedete bez dlouhého čekání na zaplacení.
Známku v Rumunsku potřebujete nejen na dálnice, ale také pro většinu silnic mimo obce. Pro osobní vůz do 3,5 tuny stojí na 7 dní 3 eura, na 30 dní 7 eur, na 90 dní 13 eur a celoroční kupon vyjde na 28 eur. Zakoupit ji můžete na www.roviniete.ro. Na některých mostech se platí mýto.
Za využití vybraných úseků dálnic musí v Řecku platit mýto všechna motorová vozidla, včetně motocyklů. Platby se dají provést hotově eury nebo kartou, můžete si také pořídit palubní jednotku systému Eway (www.myeway.gr) na bázi předplaceného kreditu nebo odečítání mýta z účtu. S ní můžete využít rychlejší automatické brány. Další informace najdete na www.aegeanmotorway.gr
Dálniční známky jsou na Slovensku řešeny elektronicky. Pro osobní vozidlo činí cena 12 eur na 10 dní, 17 eur na 30 dní a 60 eur na rok. Zpoplatněné úseky si lze dohledat na www.eznamka.sk, kde také můžete viněty pohodlně zakoupit. Zaplatit se dá také na vybraných prodejních místech, jejichž seznam rovněž najdete na webu. 
Běžné osobní auto spadá ve Slovinsku do kategorie 2A, pro niž stojí dálniční známka 15 eur na 10 dní, 30 eur na měsíc a 110 eur na rok. Je ale nutné dát si pozor na jeden místní předpis – pro tuto kategorii nesmí být výška vozidla nad přední nápravou větší než 1,3 metru, jinak jsou ceny dvojnásobné. Do jaké třídy váš vůz spadá zjistíte na webu evinjeta.dars.si, kde je možné dálniční známku také zakoupit online. Na místě lze nákup provést například na čerpacích stanicích.
Mýto se ve Spojeném Království neplatí na všech dálnicích, vztahuje se na vybrané úseky a také některé hlavní silnice, mosty a tunely. Ceny se pohybují od několika desítek pencí až po jednotky liber. Pokud chcete vyrazit vlastním vozidlem do Londýna, zaplatit musíte takzvanou Congestion charge, která je v platnosti ve všední dny od 7:00 do 18:00 a o víkendech mezi 12:00 a 18:00, nebo ULEZ charge (poplatek ultranízkoemisní zóny) v samotném centru metropole.
Mýto se ve Španělsku platí dle typu vozidla a ujeté vzdálenosti na mýtných branách. Uhradit jej můžete v hotovosti eury nebo kartou, místní pak využívají elektronické mýtné VIA-T, pro nějž ale musíte mít lokální platební kartu. 
S osobním vozem ve Švédsku nemusíte platit mýto ani za dálniční známku. Zpoplatněno je pouze použití mostů (například Motala či Sundsvall), případně vjezd do Stockholmu a Gothenburgu.
Pro jízdu ve Švýcarsku si musíte zakoupit dálniční známku s roční platností (kratší se neprodává) za cenu 40 franků. Dostanete ji na hranicích, čerpacích stanicích, poštách a dalších vybraných místech. Ke koupi je i v zahraničí skrze autokluby (u nás například u ÚAMK nebo ABA).
  • Doklady: Bez řidičského průkazu, občanského průkazu nebo pasu, technického průkazu a dalších potřebných náležitostí může vaše cesta skončit ještě, než vyjedete za hranice. U seniorů je nutný doklad o zdravotní způsobilosti, pokud jedete služebním vozem, nezapomeňte potvrzení o zapůjčení od provozovatele.

  • Povinné ručení: Bez platné pojistky nesmíte vyjet na silnice ani v České republice, v zahraničí pak hrozí o to větší problémy, nemluvě o situaci, kdy s nepojištěným autem bouráte. Při kontrole platnosti povinného ručení můžete sjednat výhodnější smlouvu nebo si pořídit připojištění.

  • Formulář záznamu o dopravní nehodě: Pokud dojde k nehodě v zahraničí, vždy volejte policii, pokud to daná země vyžaduje. S dalšími účastníky nehody vyplňte Evropský záznam o dopravní nehodě a událost bez zbytečného odkladu nahlaste své pojišťovně.

  • Kontakt na asistenční službu: Ať už na vašich cestách dojde k poruše nebo nehodě, vždy je vhodné mít po ruce kontakt na asistenční linku, která vám pomůže s odtahem, zařízením ubytování, repatriací nebo komunikací s místními úřady.

  • Povinnou výbavu: Před cestou si ověřte, zda máte povinnou výbavu pro cílovou destinaci i tranzitní země – například jestli místní předpisy vyžadují reflexní vesty pro celou posádku, nebo mají jiné specifické požadavky.

  • Technický stav vozidla: Výjezd do zahraničí počítá s velkou ujetou vzdáleností, ujistěte se proto, zda váš vůz netrpí závadami nebo nemá nedovolené doplňky, kvůli nimž vám může policie zakázat jízdu. Ohledně technického stavu mohou panovat různá měřítka, jinak se budou třeba 30 let starou ojetinu koukat ve Švýcarsku, zcela naopak třeba v Rumunsku.

  • Cestovní pojištění: Nezapomeňte se pojistit z hlediska léčebných výloh, odpovědnosti, ztráty zavazadel, úrazů nebo případného odškodného při hospitalizaci.

  • Předpisy v tranzitních zemích a cílové destinaci: Naprostým základem je nastudovat si rychlostní limity, povinnost denního svícení a další místní nařízení. V případě že cestujete například se psem, ověřte si, zda je dané plemeno možné do země přivézt, případně jaké doklady potřebuje.