Allianz Global Wealth Report 2021: Spoření z domova

• Uchráněno před krizí: Celosvětový finanční majetek se v roce 2020 zvýšil o 9,7 % a poprvé dosáhl magické hranice 200 bilionů eur.
• Naočkováno: Rok 2021 by měl být dalším dobrým rokem pro spoření, celosvětový růst finančního majetku by měl dosahovat hodnot okolo 7 %.
• Dlouhý Covid: Krize pravděpodobně prohloubí nerovnost mezi zeměmi i v rámci nich.
• Česká Republika: Silný 11% růst finančních aktiv (2020).

Rok 2020 byl plný extrémních kontrastů. Pandemie Covid-19 zničila miliony životů a živobytí a světová ekonomika se ponořila do nejhlubší recese od druhé světové války. Přijatá monetární a fiskální opatření zmobilizovala nevídané sumy na podporu ekonomiky, trhů i lidí. Příjmy se úspěšně stabilizovaly a akciové trhy se rychle zotavily. Díky tomu se bohatství domácností s krizí vyvolanou pandemií Covid-19 vyrovnalo a celosvětový hrubý finanční majetek se v roce 2020 zvýšil o 9,7 % a poprvé dosáhl magické hranice 200 bilionů eur.

Hlavním tahounem byly úspory: Drastické omezení spotřebních příležitostí z důvodu uzávěr dalo vzniknout celosvětovému fenoménu „nucených úspor“. Objem nových úspor v roce 2020 vyskočil o 78 % na 5,2 bn. eur, což představuje absolutní rekord. Nové úspory v podobě bankovních vkladů, což je základní podoba nucených úspor, kdy jsou zbylé příjmy jednoduše ponechány na účtu v bance, se téměř ztrojnásobily (+187 %). Vklady u bank představovaly polovinu nebo více z nových úspor na všech analyzovaných trzích. Následkem toho bankovní vklady celosvětově rostly poprvé dvouciferným tempem, konkrétně o 11,9 %. Předchozím rekordem bylo 8 % z roku 2008 poznamenaného finanční krizí. Zatímco majetkové cenné papíry podporované silnými akciovými trhy vzrostly o 10,9 %, aktiva pojišťoven a penzijních fondů vykázala mnohem slabší růst o 6,3 %.

Finanční majetek zahrnuje hotovost a bankovní vklady, pohledávky za pojišťovnami a penzijními společnostmi, cenné papíry (akcie, dluhopisy a investiční fondy) a další pohledávky.

I přes utlumený začátek roku, pokračující překážky ve světovém obchodě či nové varianty viru vyžadující nová omezení bude světový HDP v roce 2021 výrazně růst a bude podporován očkovacími kampaněmi, které ekonomikám umožní se znovu otevřít a (částečně) se vrátit do normálního stavu. Také je dále uplatňována volnější monetární politika a jsou poskytovány štědré fiskální podpory. A jaké budou dopady pro střadatele po celém světě? Pokud nedojde k žádným výrazným korekcím na akciových trzích, rok 2021 by měl být dalším dobrým rokem pro spoření, celosvětový růst finančního majetku by měl dosahovat hodnot okolo 7 %.

„Základní čísla jsou velice působivá“, říká hlavní ekonom Allianz Ludovic Subran. „Ale měli bychom jít trochu do hloubky. Většina domácností ve skutečnosti nešetřila, ale jednoduše si dávala peníze stranou. Všechny tyto nevyužité peníze na bankovních účtech představují promarněnou příležitost. Domácnosti by měly raději investovat do své penze a do ekologické transformace, což umožní společnosti zvládnout obrovské výzvy, kterým čelíme, tj. klimatické a demografické změny. Obávám se, že pokud ve finále začnou domácnosti utrácet, tyto peníze se stanou čistě odloženou spotřebou a budou pouze zvyšovat inflaci. Naléhavě potřebujeme novou kulturu spoření‘“.

V roce 2020 růst finančního majetku na rozvíjejících se trzích (+13,9 %) opět překonal vyspělé trhy (+10,4 %) a po třech letech se tak vrací původně známé trendy. Následkem této skutečnosti se také mírně zmenšil rozdíl v prosperitě mezi bohatými a chudými zeměmi. Obrácený trend, který jsme zmiňovali v loňském roce, tj. nové vzdalování se chudších a bohatších zemí, se dle všeho prozatím zastavil, nicméně na ukončení poplachu je stále příliš brzy.  I když se mnoha rozvojovým zemím překvapivě v prvním roce pandemie dařilo, objevují se náznaky, že dlouhodobé následky a potíže, počínaje nedostatečným očkováním a přenastavenými dodavatelskými řetězci a digitální a ekologickou transformací konče, by mohly dopadnout především na chudší země.

To samé lze říci i ohledně rozdělení bohatství v jednotlivých zemích. I když se střední třída v posledních letech zmenšuje s tím, jak v mnoha zemích klesá její podíl na celkovém národním bohatství, alespoň pro rok 2020 se zdá, že obrovské sociální přesuny dokázaly úspěšně bránit rozevírání nůžek mezi třídami. Nicméně tento pozitivní jev může zmizet s koncem státních podpor a společnost opět pocítí přímé dopady krize v podobě ztráty milionů pracovních míst. Krize také vedla v výraznému znevýhodnění v oblasti školního vzdělávání a pandemie Covid-19 tak pravděpodobně dále prohloubí problém sociální imobility.  Postupný zánik střední třídy se pouze dočasně zastavil.

„Pandemie je mnohem větší výzvou pro chudší země“, uvádí spoluautorka zprávy Patricia Pelayo Romero. „Je pravděpodobné, že pandemie Covid-19 bude zpomalovat ekonomický rozvoj této skupiny zemí po mnohem delší dobu než v případě vyspělých trhů. Ale skutečné problémy přijdou až poté: Tyto země se budou nacházet v postpandemickém světě, ve kterém pro ně bude obtížnější využívat své komparativní výhody zavedenými způsoby s ohledem na proběhlé změny v technologiích, politice i životním stylu. Postupné zavírání nůžek prosperity v globálním měřítku, což byl hlavní trend vývoje v uplynulých desetiletích, již nelze brát za samozřejmost.“

Hrubý finanční majetek českých domácností vzrostl v roce 2020 o 11 %. Díky tomuto výsledku se české domácnosti zařadily mezi několik málo těch, kteří dosáhli rychlejšího růstu v roce 2020 než v roce 2019 (7,6 %). Hlavním motorem byly s nárůstem o 11,8 % bankovní vklady představující 45 % všech finančních aktiv. Tento růst je nejvyšší od roku 2008 a byl podpořen rekordním objemem nových úspor v roce 2020, který byl vyšší o 201 %.  I cenným papírům se dařilo a jejich objem vzrostl o 10,1 % (i přes skutečnost, že české domácnosti investovaly na kapitálových trzích výrazně méně než v roce 2019). Na druhou stranu aktiva v oblasti pojištění a penzijních fondů rostla výrazně méně, konkrétně o 5,2 %, což víceméně odpovídá trendu vývoje z minulých let.

Pasiva vzrostla o 8,2 %, což představuje jeden z nejrychlejších nárůstů od velké finanční krize. Pasiva rostla více pouze v roce 2017 (o 12,8 %). Jelikož se výkon ekonomiky v roce 2020 snížil, dluhový poměr (pasiva vyjádřená v % HDP) poskočil na úroveň 42 %, což je třetí nejvyšší hodnota v regionu za Slovenskem (51 %) a Estonskem (46 %). Čistý finanční majetek tedy ve finále vzrostl o 12,1 %. Čistý finanční majetek na obyvatele v České republice dosáhl hodnoty 21 610 eur a země si tak obhájila své 26. místo v žebříčku nejbohatších zemí (finanční majetek na obyvatele, TOP 20 uvádíme v tabulce). S tímto výsledkem je Česká republika druhou nejbohatší zemí v regionu těsně za Slovinskem (25. místo), ale s výrazným náskokem před Maďarskem (30.), Polskem (37.) či Slovenskem (38.). Jelikož mnoho evropských zemí, jako například Itálie, Francie, Belgie nebo Velká Británie, od roku 2000 v žebříčku poměrně dramaticky kleslo, první desítka vypadá dnes oproti roku 2000 jinak a stala se z ní spíše skandinávsko-asijská záležitost, nicméně stále s USA a Švýcarskem na samotném vrcholu.

Studii naleznete na našich stránkách zde.

Ohledně dalších informací se prosím obraťte na:

• Dr. Lorenz Weimann                     
• Tel. +49.89.3800-16891
• e-mail: lorenz.weiman@allianz.com