Praha/Mnichov, 12. října 2022; Skupina Allianz zveřejnila třinácté vydání své zprávy o celosvětovém bohatství, která zkoumá situaci domácností z téměř 60 zemí, co se týče jejich majetku a dluhů.
Při pohledu zpět se rok 2021 zdá posledním rokem starého "nového normálu" s rostoucími akciovými trhy poháněnými měnovou politikou. Domácnosti z toho měly slušný prospěch: Již třetí rok v řadě rostla globální finanční aktiva [1] v roce 2021 dvouciferným tempem a dosáhla 233 bilionů eur (+10,4 %). V posledních třech letech se soukromé bohatství zvýšilo o ohromujících 60 bilionů EUR. To se rovná přidání dvou eurozón na globální finanční hromádku.
V růstu aktiv vynikaly tři regiony: Asie bez Japonska (+11,3 %), východní Evropa (12,2 %) a Severní Amerika (+12,5 %). Stejně jako v předchozích dvou letech dosáhl nejbohatší region světa – s hrubými finančními aktivy na obyvatele ve výši 294 240 eur oproti celosvětovému průměru 41 980 eur – tempa růstu podobného rozvíjejícím se trhům. Západní Evropa (109 340 eur) se na druhou stranu chovala spíše jako vyspělý a bohatý region s růstem ve výši 6,7 %.
Hlavním motorem růstu byl boom akciového trhu, který přispěl k růstu bohatství v roce 2021 přibližně dvěma třetinami a poháněl třídu aktiv představující cenné papíry (+15,2 %). Nicméně i nové úspory zůstaly zvýšené. Navzdory poklesu o přibližně 19 % v roce 2021 zůstaly s 4,8 bilionu eur stále o 40 % nad úrovní zaznamenanou v roce 2019. Změnilo se i složení úspor, i když jen nepatrně: Podíl bankovních vkladů klesl, ale s 63,2 % zůstaly zdaleka nejvíce preferovanou třídou aktiv střadatelů. Na druhou stranu si našly větší přízeň střadatelů cenné papíry, stejně jako pojištění a penze, ale jejich podíl na nových úsporách byl mnohem menší, konkrétně 15,5 %, resp. 17,4 %. Vzhledem k této dynamice vzrostly celosvětové bankovní vklady v roce 2021 "pouze" o 8,6 %, což je stále druhý největší zaznamenaný nárůst (po skoku o 12,5 % v roce 2020). Aktiva pojištění a penzijních fondů vykázala mnohem slabší vývoj a vrostla o 5,7 %.
Obrat
Rok 2022 představuje bod obratu. Válka na Ukrajině zadusila oživení po pandemii Covid-19 a obrátila svět vzhůru nohama: Inflace bují, energií a potravin je nedostatek a zpřísňování měnové politiky svírá ekonomiky a trhy. Tuto tíseň pocítí i bohatství domácností. Globální finanční aktiva mají v roce 2022 klesnout o více než 2 %, což je první významná destrukce finančního bohatství od velké finanční krize (GFC) v roce 2008. V reálných hodnotách přijdou domácnosti o desetinu svého bohatství. Ale na rozdíl od GFC, po kterém následoval relativně rychlý obrat, je tentokrát střednědobý výhled poněkud bezútěšný: Očekává se, že průměrný nominální růst finančních aktiv bude do roku 2025 činit 4,6 % ve srovnání s 10,4 % v předchozích třech letech.
„Rok 2021 přináší konec jedné éry,“ uvedl Ludovic Subran, hlavní ekonom Allianz. „Poslední tři roky byly zcela mimořádné. Pro většinu střadatelů to byl zlatý důl. Nejen rok 2022, ale i následující roky budou jiné. Krize životních nákladů představuje zkoušku společenské smlouvy. Politici čelí obrovské výzvě v podobě zvládnutí energetické krize, zajištění zelené transformace a podnícení růstu, zatímco měnová politika tvrdě dupe na brzdy. Už není prostor pro politické chyby. Klíčem k úspěchu jsou inovativní a cílená opatření na národní úrovni a evropská jednota na nadnárodní úrovni.“
Návrat dluhů
Na konci roku 2021 činil celosvětový dluh domácností 52 bilionů eur. Meziroční nárůst o +7,6 % výrazně překonal dlouhodobý průměr +4,6 % i růst v roce 2020 ve výši +5,5 %. Naposledy byl vyšší růst zaznamenán v roce 2006, dlouho před GFC. V důsledku prudkého nárůstu nominálního výkonu však míra globálního zadlužení (pasiva jako procento HDP) dokonce klesla na 68,9 % (2020: 70,5 %). Geografické rozmístění dluhů se od poslední krize změnilo. Zatímco podíl vyspělých trhů klesá (například podíl USA klesl od GFC o deset procentních bodů na 31 %), rozvíjející se ekonomiky představují stále rostoucí část globálního dluhu, především pak Asie (bez Japonska): její podíl se za posledních deset let více než zdvojnásobil na 27,6 %.
„Prudký nárůst dluhu na počátku globální recese je znepokojující,“ uvedla Patricia Pelayo Romero, spoluautorka zprávy. „Na rozvíjejících se trzích se zadlužení domácností za posledních deset let zvyšovalo dvouciferným tempem, více než pětinásobnou rychlostí oproti vyspělým ekonomikám. Přesto se zdá, že celková úroveň zadlužení je zvládnutelná, ale vzhledem k silným strukturálním nepříznivým faktorům, kterým tyto trhy čelí, existuje reálná hrozba dluhové krize.“
Česká republika: Mírný růst finančních aktiv o 5,4 %
Hrubá finanční aktiva českých domácností vzrostla v roce 2021 o 5,4 %, což je mírně pod dlouhodobým průměrem posledního desetiletí ve výši 6,8 % p. a. Tento skromný výkon – ve srovnání s regionálním průměrem 8,2 % (východní členské státy EU) – odráží stagnující český akciový trh: navzdory rekordnímu přílivu 5,4 mld. eur do akcií a podílových fondů vzrostla třída aktiv zastoupená cennými papíry "pouze" o 4,5 %. I ostatní dvě třídy aktiv vykázaly v roce 2021 spíše tlumený růst pod dlouhodobým průměrem. Vklady vzrostly o 5,4 % (po nárůstu o 13,2 % v roce 2020), kdy se nové přírůstky snížily na polovinu o dosáhly 8,8 mld. eur. Přestože tato třída aktiv zůstává nejoblíbenějším "spořicím" nástrojem mezi českými domácnostmi, její náskok se výrazně zmenšil: její podíl na nových úsporách v roce 2021 klesl z téměř 90 % na necelých 50 %. V neposlední řadě 1,5 mld. eur nových úspor směřovalo do pojistných a penzijních produktů, což je víceméně beze změny oproti předchozím letům. V důsledku toho tato třída aktiv zaznamenala růst o 4,5 %. S 10% podílem na celkových úsporách však tato aktiva zůstávají "specializovaným" produktem ve srovnání s podíly cenných papírů (41 %) a bankovních vkladů (46 %).
Růst dluhu se naopak v roce 2021 dále zvýšil na 8,8 %, což představuje druhé nejvyšší tempo růstu od GFC, které je výrazně nad desetiletým průměrem ve výši 5,8 %. Míra zadlužení (pasiva jako % HDP) se vyšplhala až na 41 %, což je výrazně nad regionálním průměrem dosahujícím 33 %. Čistý finanční majetek ve finále vzrostl o 4,1 %. Čistý finanční majetek na obyvatele v České republice dosáhl hodnoty 24 380 eur a země tak zastává 27. místo v žebříčku nejbohatších zemí (finanční majetek na obyvatele, TOP 20 uvádíme v tabulce). Česká republika je po Slovinsku (26. místo) druhou nejbohatší ekonomikou v regionu.
Čistá finanční aktiva na obyvatele v roce 2021
Interaktivní globální mapa bohatství od Allianz je k dispozici na stránkách: Allianz Global Wealth Map
Studii naleznete na stránkách zde.
[1] Finanční majetek zahrnuje hotovost a bankovní vklady, pohledávky za pojišťovnami a penzijními společnostmi, cenné papíry (akcie, dluhopisy a investiční fondy) a další pohledávky.
Allianz pojišťovna, a. s., je stoprocentní dceřinou společností Allianz New Europe Holding GmbH a součástí přední světové pojišťovací skupiny Allianz SE. Na český trh vstoupila v roce 1993 a během svého působení si vybudovala pevnou pozici jedné ze tří největších českých pojišťoven. Nabízí komplexní škálu pojišťovacích a investičních produktů pro soukromou i firemní klientelu. Allianz pojišťovna, a. s., je jediným akcionářem Allianz penzijní společnosti, a. s. Je také jediným společníkem Allianz Kontakt, s.r.o.
