Shape Created with Sketch. 241 170 000

Podle studie Allianz o světovém bohatství jsme na 26. místě, Slovensko kleslo na 41. pozici

Mnichov/Praha, 4. října 2012; Již potřetí vydala Allianz svoji zprávu o světovém bohatství, která detailně analyzuje úspory a dluhy domácností ve více než 50 zemích celého světa. Přestože Česká republika na tom není v meziročním srovnání o mnoho lépe, řadí se mezi středně bohaté země, kde se průměrný majetek na osobu pohybuje mezi 4500 - 26 800 eur. V Česku je to 9408 eur. Zpráva poukazuje na to, že globální oživení finančních aktiv se nekonalo, ba právě naopak, v důsledku finanční krize se prudce zastavilo. Finanční bohatství na hlavu vzrostlo v roce 2011 o pouhých 0,6 %, zatímco v roce 2010 to bylo o 9,7 %.

Stejně jako v loňském roce rozděluje Studie Allianz země zahrnuté do analýzy celkem do tří tříd bohatství, v níž 17 států tvoří skupinu s vysokým bohatstvím země, kde průměrné čisté finanční bohatství na obyvatele činí více než 26 800 eur. Z našich nejbližších sousedů patří do této skupiny například Německo, Rakousko, dále Švýcarsko, Nizozemsko, nebo Belgie. Zcela nejbohatší zemí je Švýcarsko, které vykazuje na osobu majetek ve výši přesahující 138 tisíc eur!

 

Celkem 16 z 52 zkoumaných zemí pak patří do skupiny středně bohatých zemí, kde se průměrné bohatství na obyvatele pohybuje mezi 4500 až 26 800 eur. V posledních letech se tato skupina zemí téměř zdvojnásobila a patří do ní i Česká republika, z Evropských zemí je to dále Slovinsko, Chorvatsko, nebo Estonsko. V těchto zemích je podle studie Allianz majetek rozdělen přibližně stejně – zhruba 38 % příjmů a 69 % aktiv je v rukou zhruba pětiny nejbohatších obyvatel. Více než čtvrtina, zhruba 27 milionů lidí v tomto regionu je zařazena do kategorie středního bohatství, v globálním měřítku však pouze 3,8 % středně bohatých jednotlivců žije ve východoevropských státech EU.

 

Poslední skupinu tvoří země s nízkým bohatstvím, kde je finanční bohatství na obyvatele nižší než 4500 eur. Do této skupiny patří například Slovensko s hodnotou 1938 eur, které se tam meziročně kvůli prudkému zadlužení domácností propadlo ze třídy středního bohatství, nebo například Bulharsko, Turecko, Rusko, nebo Ukrajina. Tato skupina je největší z hlediska počtu zemí i populace, kterou zastupují.

 

Ještě výmluvnější, než klasifikace podle zemí, je analýza jednotlivého rozdělení majetku. Pouze tento typ analýzy může ukázat plný rozsah zásadních posunů na globální mapě bohatství. Na konci roku 2011 patřilo do třídy středního bohatství kolem 720 milionů lidí napříč všemi kontinenty. Ve srovnání s rokem 2000 se jejich počet více než zdvojnásobil a tento nárůst byl zapříčiněn především přesunem lidí z kategorie chudších zemí. Když se podíváme na hodnotu bohatství této střední třídy, tak se za stejné období dokonce zdesetinásobila! Střední třída je jedinou, jejíž bohatství uvnitř jejích členů roste. V celosvětovém srovnání se čím dál více lidí účastní globální prosperity, přičemž nepocházejí pouze z typických prosperujících regionů, ale i z rozvíjejících se ekonomik, zejména v Asii.

 

Neuspokojivý ekonomický vývoj má svůj původ především v malém růstu hrubého finančního bohatství. "Je zřejmé, že tržní nejistota, nízké úrokové sazby a krize eura zanechaly své stopy na vývoji aktiv,“ řekl Michael Heise, hlavní ekonom Allianz. "Střadatelé doplácejí na to, že v reorganizaci finančních trhů a řešení krize v eurozóně ještě nenastal rozhodující pokrok.“

 

Nicméně střadatelé bojují s nepříznivým prostředím pro své úspory již delší dobu. Od roku 2000 roste finanční bohatství na obyvatele průměrně o 3,1% ročně, což odpovídá téměř přesně průměrné míře inflace ve stejném období. Jinými slovy - v posledních jedenácti letech nemohly střadatelé na celém světě dosáhnout žádného skutečného růstu svého majetku.

 

Na druhé straně jsou lidé od této doby více disciplinovaní ve svém zadlužování. Globální dluh totiž vzrostl v roce 2011 pouze mírně - o 2,2 % a výrazně pomaleji než nominální ekonomická výkonnost. Globální míra zadlužení, tedy dluh jako procento globálního hrubého domácího produktu, poklesla za poslední rok přibližně o 2,5 procentního bodu na 67 %. V letech před krizí dosahovala pravidelně hodnoty více než 8 % a zadlužení vrcholu na bezmála 72 %. Za celé období od roku 2000, dluh rostl v průměru o 5,5 %. Na velké zadluženosti se v letech 2000 – 2008 podílela velkou měrou také Česká republika.

 

Kromě současného většího respektu z případného dluhu studie odhalila i další globální jev, kterým je hledání bezpečných možností investování. Navzdory krizi bankovního sektoru jsou to v posledních čtyřech letech právě bankovní vklady, které jsou nejrychleji rostoucí třídou aktiv. Jen v loňském roce, zvýšili střadatelé z celého světa vklady na svých bankovních účtech o 6 % což činí 2 miliardy eur. To znamená, že podíl bankovních vkladů se zvýšil od roku 2007 o 5,5 % na 32,8 %, zatímco podíl cenných papírů se snížil o 6,5 % a klesl na 34,6 %.

 

"Z makroekonomického hlediska není tento trend zcela bez problémů," říká M Heise. "Střadatelé se uchylují k investicím s předpokládaným nízkým rizikem, jejichž negativem jsou také nízké úrokové sazby. Tyto nižší výnosy pak musí kompenzovat vyššími částkami, které si lidé musí ušetřit, například k odchodu do důchodu.“

 

Globální čísla však neodrážejí velmi odlišné regionální a národní vývoje bohatství. Obecně lze říci, že svět je z hlediska velikosti bohatství a jeho dynamiky rozdělen na dvě části. Na jedné straně to jsou rozvíjející se ekonomiky v Latinské Americe, Asii a východní Evropě. Tady byl na přelomu století zaznamenán soustavný silný růst aktiv, přičemž nárůst čistého finančního bohatství na obyvatele dosahovalo meziročně i dvouciferných hodnot. Finanční krize pak měla za následek i v těchto regionech výrazné zpomalení růstu, nicméně jeho roční tempo zůstává stále výrazné mezi 7 – 10 %.

 

I tak je průměrné bohatství na obyvatele v těchto zemích pouze zlomkem hodnoty bohatství lidí ve vyspělých průmyslových zemích. Na druhé straně v bohatších zemích v Severní Americe, západní Evropě, Japonsku a Oceánii je poslední růst mnohem nižší a od roku 2000 se pohybuje v rozmezí od 1,2 % (Japonsko) a 2,4 % (Austrálie/Nový Zéland). To je znepokojující zejména z evropského pohledu - v západní Evropě totiž roste majetek obyvatel ročně o 1,3 %, což se již velmi začíná blížit Japonsku.

 

Čisté bohatství na osobu v roce 2011, Top 20 + Česká a Slovenská republika

 


                     tisíce EUR
1. Švýcarsko 138,062
2. Japonsko 93,087
3. USA 90,417
4. Belgie 68,491
5. Nizozemsko 61,315
6. Taiwan 60,893
7. Kanada 59,913
8. Singapur 58,215
9. Velká Británie 52,600
10. Izrael 51,562
11. Dánsko 49,220
12. Itálie 42,875
13. Francie 42,643
14. Švédsko 42,104
15. Rakousko 40,648
16. Německo 38,521
17. Austrálie 37,330
18. Irsko 25,461
19. Portugalsko 19,572
20. Finsko 19,105
…… 26. Česká republika 9,408
….. 41.Slovensko 1,938

 

 

Allianz pojišťovna, a. s., je stoprocentní dceřinou společností Allianz New Europe Holding GmbH a součástí přední světové pojišťovací skupiny Allianz SE. Na český trh vstoupila v roce 1993 a během svého působení si vybudovala pevnou pozici jedné ze tří největších českých pojišťoven. Nabízí komplexní škálu pojišťovacích a investičních produktů pro soukromou i firemní klientelu. Allianz pojišťovna, a. s., je jediným akcionářem Allianz penzijního fondu, a. s., založeného v roce 1994. Je také jediným společníkem Allianz Kontakt, s.r.o.

Pro další informace prosím kdykoliv kontaktujte


Václav Bálek

tiskový mluvčí

Allianz pojišťovna

Telefon: +420 224 405 409

Mobil: +420 605 203 447

Mail: vaclav.balek@allianz.cz

www.allianz.cz

www.allianzfoto.cz

 

 

                    
nahoru