Podlahové topení – výhody a nevýhody

V tomto typu vytápění proudí teplá voda v plastových nebo kovových trubkách umístěných v podlaze. Trubky bývají uloženy v systémové podložce (speciálně tvarovaném polystyrenu), nebo se přidělávají do běžného polystyrenu. Teplota vody se pohybuje mezi 30 a 50 °C, v závislosti na typu podlahové krytiny a požadované teplotě v místnosti. Podlaha se tak stává velkým radiátorem, který rovnoměrně sála teplo do prostoru. Teplovodní podlahové vytápění je vhodné jak pro novostavby, tak i pro rekonstrukce.

Vodu do sytému podlahového vytápění můžete ohřívat jakýmkoliv zdrojem tepla. Nejčastěji se používají plynové či elektrické kotle, tepelná čerpadla nebo třeba kamna a krby s výměníky.

Pokud jste se rozhodli pro podlahové vytápění, je třeba tomu přizpůsobit i druh podlahy. Jedním z nejdůležitějších faktorů je tepelná vodivost použitého materiálu. Ta určuje, jak snadno se teplo z topných trubek přenáší do povrchu podlahy a dále do interiéru. Čím je tepelná vodivost materiálu vyšší, tím lépe bude podlahové vytápění fungovat.

Volbu konkrétního typu podlahy určitě zkonzultujte s odborníkem i s prodejcem. Obecně ale lze vybírat z následujících typů.

Keramická dlažba

• Má vynikající tepelnou vodivost a je tak zdánlivě ideální pro podlahové vytápění. Myslete ale na to, že keramická dlažba je díky své vysoké vodivosti velmi studená a budete tak muset zapínat topení i v době, kdy by vás to u dřevěné podlahy ani nenapadlo. Pokud přesto zvolíte dlažbu do obytných prostor, můžete vybírat ze široké škály barev, vzorů a povrchových úprav.

Kamenná dlažba

• Přírodní kámen, jako je mramor nebo žula, má také vysokou tepelnou vodivost a je ideální pro luxusní interiéry. Platí zde ale stejné omezení, jako u keramické dlažby.

Vinylové podlahy

• Lepené vinylové podlahy s HDF nosnou deskou jsou pro podlahové vytápění ideální. Mají dobrou tepelnou vodivost, jsou odolné proti vlhkosti a jsou přirozeně teplé.

Dřevěné podlahy

• Vícevrstvé lepené (sendvičové) podlahy s nášlapnou vrstvou z masivního dřeva o tloušťce do 20 mm jsou také vhodné pro podlahové vytápění. Je ale důležité zvolit dřevo s dobrou tepelnou vodivostí, jako je dub, buk nebo javor. Pozor ale na to, že musí jít o tenké lepené podlahy. Naopak klasické prkenné podlahy, které mají velmi dobré izolační vlastnosti, nejsou pro podlahové vytápění vhodné vůbec.

Koberce

• I když budete mít sebevhodnější podlahu a dáte na ní tlustý koberec, podlahové topení nebude pořádně fungovat. Proto je lepší používat kusové koberce a většinu podlahy nechat volnou.

Prkenné podlahy a parkety

• Klasické dřevné podlahy nebo parkety nejsou pro podlahové vytápění vhodné hned z několika důvodů. Dřevo totiž vždy reaguje na změny teplot a vlhkosti v místnosti a v podlaze se tak mohou tvořit spáry nebo dřevo může měnit svůj tvar. Prkenné podlahy bývají poměrně silné a silně izolují – to způsobí velmi pomalé prohřátí místnosti. U dřevěných podlah se doporučuje maximální tloušťka 12 mm.

Korkové podlahy

• Korkové podlahy mají vysoký tepelný odpor (= dobře izolují) a proto se jim také raději vyhněte.

1. Rovnoměrné teplo: Podlahové vytápění poskytuje rovnoměrné teplo po celé místnosti. Na rozdíl od radiátorů, které vytvářejí konvekční proudění, podlahové vytápění teplo šíří ze všech stran, což znamená, že v místnosti nejsou žádná chladná místa.
2. Úspora energie: Podlahové vytápění je velmi efektivní způsob, jak vytápět dům. Teplá voda proudí skrz trubky umístěné pod podlahou, což znamená, že teplo se šíří rovnoměrně a není nutné vytápět vzduch tak vysoko jako u radiátorů. Zároveň díky tomu, že vám bude teplo na nohy, nebude nutné ohřívat vzduch na tak vysokou teplotu, jako u vytápění radiátory.
3. Komfort: Podlahové vytápění je velmi pohodlné. Teplá podlaha je příjemná na dotek a poskytuje příjemné prostředí pro chůzi bosou nohou.
4. Tichý provoz: Na rozdíl od radiátorů, které mohou být hlučné, je podlahové vytápění naprosto tiché a nepřerušuje tedy klid v domě.
5. Estetické hledisko: Díky absenci radiátorů bude váš interiér působit čistším a elegantnějším dojmem.
6. Zdravější prostředí: Teplý vzduch proudící z radiátorů vysouší vzduch, což může způsobit suché oči, nos a ústa. Navíc když pustíte radiátory po delší době nečinnosti, bude se vám z nich vířit prach. To u podlahového vytápění nehrozí.

1. Náklady na instalaci: Instalace podlahového vytápění může být dražší než instalace radiátorů.
2. Omezená kompatibilita s některými druhy podlah: Podlahové vytápění není kompatibilní se všemi druhy podlah. Například dřevěné podlahy mohou být poškozeny teplotními změnami, což znamená, že mohou být nevhodné pro použití s podlahovým vytápěním.  o ale neplatí u plovoucích dřevěných podlah sendvičového typu, které se naopak pro podlahové vytápění hodí skvěle.
3. Opravy: Opravy podlahového vytápění mohou být obtížné a dražší než opravy radiátorů. Pokud dojde k poškození hadice, je obtížné poškození nalézt a často se musí odstranit prakticky celá podlaha.
4. Délka čekání na teplo: Vyhřátí místnosti trvá u podlahového vytápění déle než u radiátorů. Je to způsobeno tím, že teplo se musí rozšířit přes celou skladbu podlahy.
5. Neusušíte si mokré boty: Pokud jste zvyklí sušit na topení boty, oblečení nebo cokoliv jiného, u podlahového vytápění máte smůlu.

Pokud se rozhodnete pro teplovodní podlahové vytápění, máte několik možností, jak vodu v systému ohřívat. 

 Plynový kotel

• Výhody: Nízké provozní náklady, široká dostupnost plynu.
• Nevýhody: Vyšší pořizovací náklady na kotel, nutnost komínu.

Elektrokotel

• Výhody: Snadná instalace, nízká údržba, ekologická varianta.
• Nevýhody: Vyšší provozní náklady závislé na ceně elektřiny.

Tepelné čerpadlo

• Výhody: Velmi energeticky efektivní, nízká provozní cena, ekologická varianta.
• Nevýhody: Vyšší pořizovací náklady, nutnost instalace venkovní jednotky (v závislosti na typu čerpadla).

Krb s výměníkem

• Výhody: Příjemná atmosféra díky ohni, nízká cena paliva, nezávislost na externích zdrojích energie.
• Nevýhody: Nutnost manuálního přikládání, náročnější údržba, lokální vytápění.

Solární ohřev

• Výhody: Ekologická varianta, nízká provozní cena, nezávislost na externích zdrojích energie.
• Nevýhody: Vyšší pořizovací náklady, závislost na slunečním svitu, nutnost zásobníku teplé vody.

Hybridní systémy

Kromě výše zmíněných jednotlivých zdrojů ohřevu vody si můžete zvolit také hybridní systém. Ten v sobě kombinuje dva nebo více zdrojů tepla, čímž získáváte výhody obou a minimalizujete nedostatky. Časté kombinace jsou:

• Plynový kotel + tepelné čerpadlo: Tepelné čerpadlo funguje jako hlavní zdroj v období s mírnými teplotami, zatímco plynový kotel mu asistuje v době chladnějšího počasí, kdy je jeho efektivita nižší.
• Kotel na biomasu + solární ohřev: Kotel na biomasu, například peletový, zajišťuje primární ohřev v chladných měsících, zatímco solární panely přispívají k ohřevu vody v období, kdy je dostatek slunečního svitu.

Hybridní systémy jsou vhodným řešením pro ty, kteří hledají maximální energetickou účinnost, ekologickou variantu a zároveň chtějí snížit závislost na jednom zdroji tepla.

Pokud zvažujete hybridní systém, je důležité se poradit s odborníkem, který posoudí vaše konkrétní potřeby a navrhne nejvhodnější kombinaci zdrojů ohřevu vody pro vaše podlahové vytápění.

Při instalaci podlahového vytápění hraje klíčovou roli výběr vhodné stěrky. Ta musí zajistit rovný a hladký povrch pro pokládku podlahové krytiny a zároveň odolávat tepelným změnám a vlhkosti.

Samonivelační stěrky se snadno aplikují a samy se roztečou do roviny, a jsou ideální volbou pro domácnosti. Cementové stěrky vynikají pevností a odolností, a proto se hodí do prostor s vysokým provozem, například do dílen a kanceláři. Epoxidové stěrky představují nejpevnější a nejodolnější variantu, která najde uplatnění zejména v průmyslových objektech a ve vlhkem zatížených prostředích.

Kvalitní stěrky by měly být dostatečně tepelně vodivé, aby byl přenos tepla z podlahového vytápění do povrchu podlahy efektivní. Měly by být flexibilní, aby zvládaly tepelné změny a nepraskaly a zároveň by měly být odolné proti vlhkosti, jako prevence proti plísním.