Použití palubních kamer v Evropě:
Pravidla a zákazy

Pokud dopravní nehodu dále projednává správní orgán, například magistrát nebo městský úřad, záznamy jsou také běžně využívány. Palubní kamery jsou obzvláště užitečné v případech, kdy účastníci nehody popisují vznik a okolnosti události odlišně. V praxi se nestává, že by některý z těchto subjektů videozáznam z kamery odmítl uznat.

V jednotlivých evropských zemích se však pravidla týkající se používání palubních kamer značně liší. V tomto článku se zaměříme na specifická pravidla, zákazy a omezení ve vybraných evropských zemích.

Zjednodušeně, palubní kamery jsou povoleny v těchto zemích:

Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie.

Naopak zakázány nebo velmi omezeny jsou ve Švýcarsku, v Rakousku a v Portugalsku.

Palubní kamery, známé také jako dashcams či dashboard cameras, jsou digitální kamery umístěné uvnitř vozidla, obvykle na palubní desce nebo u předního skla. Videa z kamery se ukládají na SD kartu, kde se data průběžně přepisují. Některé modely umí i ukládání do cloudu. Hlavním účelem těchto zařízení je zaznamenávat video a audio během jízdy, což má několik praktických využití:
 

• Důkazní materiál při nehodách: Kamery poskytují objektivní záznam toho, co se stalo během dopravní nehody. To se může hodit pro určení viníka nehody a při jednání s pojišťovnou.
• Prevence podvodů: Videozáznam může odhalit pokusy o pojišťovací podvody, například když někdo záměrně vyvolá nehodu, aby mohl požadovat odškodnění.
• Záznam cest: Pro některé řidiče, jako jsou profesionální řidiči nebo turisté, může být dashcam užitečný pro záznam zážitků z cest nebo pro sledování trasy.
• Bezpečnost: Některé kamery mají systémy pro varování před hrozící kolizí (ADAS, BCW).
• Více informací o jízdě: Některé kamery mají zabudovanou GPS pro určování polohy i rychlosti či upozornění na radary a úseková měření.

Pojišťovny vnímají palubní kamery jako cenný nástroj pro objasňování okolností dopravních nehod. Palubní kamery mohou sloužit jako rozhodující důkaz při určování příčin a zavinění nehod. Použití záznamů z těchto kamer pro účely šetření škodních událostí jsou povolené Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Pojišťovny mají povinnost tyto údaje chránit a uchovávat je pouze po nezbytně nutnou dobu. Kamera může zaznamenat mnoho podrobností, jako jsou dopravní značení, vzdálenosti, rychlosti vozidel, použití blinkru a další relevantní informace. To je pro vyjasnění, jak došlo k nehodě a kdo za ni může, často zásadní.

Nicméně, existují i situace, kdy kamerový záznam nemůže zachytit vše, například pokud je předmět mimo zorné pole kamery nebo pokud náraz přijde z boku či zezadu a viník ujede. Také špatné rozlišení kamery v noci může znamenat, že záznam bude nepoužitelný.